Vyhláška č. 428/2001 Sb. k provedení zákona o VaK

428

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 16. listopadu 2001,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,

b) způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,

c) stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,

d) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,

e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,

f) technické požadavky na stavbu vodovodů,

g) požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,

h) ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,

i) náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,

j) určení množství odebrané vody bez měření,

k) obecné technické podmínky měření množství dodané vody,

l) způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,

m) způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,

n) obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.

§ 1a

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,

b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,

c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,

d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,

e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda"),

f) přiváděcí kanalizační stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,

g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,

i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,

j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,

k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,

l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,

m) odborným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),

n) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody.

ČÁST DRUHÁ

ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 4 odst. 9 zákona)

§ 2zrušeno

§ 3

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:

a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí¹) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,

b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,

c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),

g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:

a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,

b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.

§ 4

(1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém.

(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu:

a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,

b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,

e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.

(3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e).

ČÁST TŘETÍ

EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ

(K § 5 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 5

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "majetková evidence") a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "provozní evidence") se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona.

ODDÍL DRUHÝ

MAJETKOVÁ EVIDENCE

§ 6

(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.

(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce¹) a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,

b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce¹),

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahuje do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.

(4) Vodoprávní úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(5) Soubor vybraných údajů majetkové evidence na území kraje předává ministerstvo v elektronické podobě krajským úřadům do konce srpna za předcházející kalendářní rok.

ODDÍL TŘETÍ

PROVOZNÍ EVIDENCE

§ 7

(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.

(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a) přiváděcí řady, rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce¹) a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,

b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c) přiváděcí kanalizační stoky, stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,¹)

d) čistírny odpadních vod.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.

(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence vodoprávnímu úřadu za tento funkční celek nebo jeho části. Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.

(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou dodávanou vodovody se vedou podle jejich názvu, názvu a číselného kódu katastrálního území a identifikačního čísla odběru²), bylo-li přiděleno.

(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:

a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,

b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,⁴)

c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.

(7) Vodoprávní úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(8) Soubor vybraných údajů provozní evidence na území kraje předává elektronicky krajským úřadům ministerstvo do konce srpna za předcházející kalendářní rok.

§ 8

Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen "plán kontrol jakosti vod") obsahuje tyto části:

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.⁵)

(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu^5a).

§ 9

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů

(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:

a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,

e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.⁷)

(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.^7a)

(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10

Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace

(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen "výkresová dokumentace") je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.⁸)

(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:

a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen "stavba"), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

b) technický popis stavby a jejího vybavení,

c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,

d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),

e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje v návaznosti na obnovu vodovodů a kanalizací a dále podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.

§ 11

Provozní deník

(1) Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik³²) podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody³³). Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu a odběry vzorků vody a odpadů. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.

(2) Je-li to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.

(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.

ČÁST ČTVRTÁ

STANOVENÝ FORMÁT ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE

(K § 6 odst. 12 a 13 zákona)

§ 12

(1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.

§ 12a

(1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností:

a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,

b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,

c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,

d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,

e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,

f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,

g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,

h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,

i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.

(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.

ČÁST PÁTÁ

OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ

(K § 8 odst. 1 a 11 zákona)

§ 13

(1) Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je

a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,

b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,

c) uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků,

d) roční potřeba finančních prostředků a její krytí a

e) doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií.

(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.

(4) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona.

§ 13azrušeno

ČÁST ŠESTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(K § 10 odst. 3 zákona)

§ 14

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a

b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST SEDMÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ

(K § 11 odst. 2 zákona)

§ 15

(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.

(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.¹⁰)

(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.

(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.

(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.

(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.

(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5‰.

(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.

(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.

(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.¹¹)

(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.¹²)

(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.³⁴)

(13) Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle přílohy č. 13. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle technických norem upravujících oblast vodárenství.

ČÁST OSMÁ

ODDÍL PRVNÍ

POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

(K § 12 odst. 1 zákona)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen "odpadní vody"),

b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,

c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,

d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,

e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,

f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,

g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,

h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,

i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,

j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,

k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen "návrh") vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod podle § 38 odst. 11 písm. b) vodního zákona,

b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,

c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,

d) z normových hodnot.¹⁵)

(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,¹⁶) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7) Součástí návrhu je

a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),

b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

§ 18

(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.¹⁵)

(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.

(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Q_h u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Q_d - Q_B u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž. Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.

(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).

(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q₂₄ je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.

(6) Denní přítok Q_v je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.

(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.

(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.

(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.¹⁷)

(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.

(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.¹⁵)

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ

§ 19

(1) Odvádění odpadních vod¹⁸) se navrhuje podle výpočtu množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.

(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.¹⁹)

(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.

(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.

(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.

(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.²⁰)

(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory. Vodoprávní úřad může v rámci řízení o povolení nebo změně stavby jednotné kanalizace v individuálních odůvodněných případech rozhodnout o posouzení odlehčovací komory podle požadavků uvedených v čl. 5 české technické normy ČSN 75 6262 a na základě výsledků požadovat jiný poměr ředění odpadních vod nebo jiné technické řešení odlehčování.

(8) Při stanovení hodnot návrhových průtoků u nově navrhovaných odlehčovacích komor a při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262.

(9) Při sklonu potrubí do 10‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ±10 mm, při sklonu nad 10‰ ±30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.

(10) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.

(11) V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. V případě, že se na jednotnou kanalizaci napojuje nová část kanalizace odvádějící odpadní, popřípadě srážkové vody, nelze-li jejich odvádění řešit jiným způsobem, ze stávající nebo nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci na náklady investora nově připojované kanalizace také posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou ovlivněny. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle odstavce 7.

(12) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.

§ 19a

Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor

(1) Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.

(2) Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

(3) Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.²¹)

ČÁST DEVÁTÁ

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBÍRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU

(K § 13 odst. 5 zákona)

§ 21

(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.

(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí předává provozovatel výsledky rozborů jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

§ 22

(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.

(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.²³)

(5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 - 36.

(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.

(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným zdravotním zabezpečením vody.

(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.

§ 23

(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

ČÁST DESÁTÁ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD

(K § 14 odst. 6 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

§ 24

Kanalizační řád obsahuje:

a) základní údaje, a to

1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,

2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,

b) technický popis stokové sítě, a to:

1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,

2. údaje o situování kmenových stok,

3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,

4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),

5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),

6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),

7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,

8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;

c) mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy:

1. hlavních producentů odpadních vod,

2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,

3. míst pro měření a odběr vzorků,

4. odlehčovacích komor a výustních objektů,

5. čistíren odpadních vod kanalizace,

6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;

d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to

1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,

3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,

4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;

e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:

1. kvalitativní hodnocení,

2. průtokové poměry;

f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;²⁴)

g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);

h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam;

i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;

j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;

k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

§ 25zrušeno

ODDÍL DRUHÝ

POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD

§ 26

(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.²⁵)

ČÁST JEDENÁCTÁ

URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ

(K § 16 odst. 6 zákona)

§ 27

(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

ČÁST DVANÁCTÁ

OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY

(K § 17 odst. 9 zákona)

§ 28

(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ

(K § 19 odst. 10 zákona)

ODDÍL PRVNÍ

§ 29

(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

ODDÍL DRUHÝ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ

§ 30

(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ODDÍL TŘETÍ

ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ

§ 31

(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ

(K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)

§ 32

(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty²⁸) zařazením do zvolené kategorie, nebo

b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo

c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona,

b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku³¹), než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,

c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,

b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

§ 33

(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

§ 35

(1) Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem³¹) menším než 3,125 m³. h^-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = ³/₄" a nejnižší množství odebrané vody 30 m³ za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m³ vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

§ 35a

(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a.

(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.

(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.

(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.

(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.

(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.

(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.

§ 35b

Do kalkulace cen pro vodné a stočné se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

ČÁST PATNÁCTÁ

TECHNICKÝ AUDIT

(K § 38 odst. 6 zákona)

§ 36

(1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:

a) úvod (zadání auditu);

b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);

c) specifikace majetku podle majetkové evidence;

d) provozní údaje:

1. popis výroby a její vyhodnocení,

2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,

3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,

4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),

5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;

e) analýzu současného stavu

1. srovnávací,

2. úvahovou;

f) závěry v oblastech

1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,

2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),

3. ekonomie a ceny,

4. smluvní vztahy;

g) návrh opatření pro

1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

2. obce,

3. provozovatele,

4. vodoprávní úřad,

5. ministerstvo.

(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,

b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,

c) doklady o vykonané praxi,

d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,

e) popis dosavadní odborné činnosti.

(3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.

(4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ

§ 37

Zrušují se:

1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Ministr:
Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY NEBO STAVBA K JÍMÁNÍ VODY

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH

a) Přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody.

b) Voda v průběhu úpravy technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy. Kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy.

c) Výstup vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené.

d) Strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů.

e) Místa, kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu. Tato místa se stanoví v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišuje následující typy rozborů:

1. ÚPLNÝ ROZBOR

2. KRÁCENÝ ROZBOR

3. PROVOZNÍ ROZBOR

1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Úplný rozbor surové vody se stanoví vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody.

Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.

Úplný rozsah rozboru surové vody

Tabulka č. 1

¹) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.

Poznámky k tabulce č. 1:

Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody.

K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 48: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A₁²⁵⁴ = 0,08.

2. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY

Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.

V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.

Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele dle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o

a) ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75% limitní hodnotu určenou pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy.

b) ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce).

c) ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.

d) ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).

Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody

Tabulka č. 2

¹) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:

K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A₁²⁵⁴ = 0,08.

3. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

1. Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu.

2. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.

3. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadovanou správnost a přesnost analýz.

4. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována.

5. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů jsou metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle doporučení výrobce.

6. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

7. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory surové vody. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné křížení provozu, určuje provozovatel v závislosti na proměnlivosti kvality surové vody, způsobu a složitosti technologie úpravy vody a dle výstupů z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Typické ukazatele provozních rozborů vody

Tabulka č. 3

Poznámky k tabulce č. 3:

¹) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

²) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

³) V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů.

⁴) Stanoví se v případě možného ovlivnění vodou povrchovou.

ČÁST 3

ROZBORY PITNÉ VODY

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.

PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY

1. Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.

2. Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti) dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.

3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.

4. Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.

5. Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.

6. V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.

7. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadovanou správnost a přesnost analýz.

8. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.

9. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle doporučení výrobce.

10. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

ČÁST 4

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

A) SUROVÁ VODA

Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.

Pokud se odebírá více vzorků za rok dle tabulky č. 4 a č. 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.

Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody dle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, resp. NMH pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.

Tabulka č. 4

DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU

x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

Tabulka č. 5

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji.

x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.

C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRO ÚČELY PROVOZNÍ EVIDENCE

1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.

3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:

a. překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

b. počtu nevyhovujících vzorků, (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty vyhlášky č. 252/2004 Sb. podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota),

c. počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.

4. Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které nemají určen hygienický limit zvláštním právním předpisem, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.

5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU³⁵⁾

MÍSTA ODBĚRŮ:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod,

c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

Tabulka č. 1

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

Poznámka:

Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.

B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

MÍSTA ODBĚRU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod

Tabulka č. 2

^x) Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)

Typ vzorku:

Obvykle Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i bodovým vzorkem

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,

d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

D) PROVOZNÍ ROZBORY - KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují

a) rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl,

b) obsah sušiny, ztráta žíháním.

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

^x) Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.

Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech.

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje:

- dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),

- bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod.

4. Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

I. BYTOVÝ FOND

Byty.

1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m³

2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m³

3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m³

Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.

Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

Rodinné domy.

Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m³ na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

Rekreační chaty (chalupy).

Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m³ jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m³ se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m³, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY

a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;

b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;

c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

kancelářské budovy

(bez stravování)

školy

(bez stravování)

mateřské školy a jesle s celodenním provozem

(bez stravování)

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

(směrná čísla pouze pro ubytování)

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

VI. RESTAURACE, VINÁRNY

(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

VII. PROVOZOVNY

VIII. PRODEJNY

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

X. ZAHRADY

XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU³⁶)

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1,A2,A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

¹) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.

^* U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:

1) M - mezní, povinné hodnoty.

2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,1 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.

6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

7) Ukazatel pořadové číslo 29: (pesticidní látky celkem) je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.

8) Ukazatel pořadové číslo 39 pesticidní látky: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky - 0,1 µg/l respektive 0,5 µg/l.

9) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1) Základní zařazení nového zdroje surové vody

a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5).

b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků.

c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.

d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.

e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2) Upřesnění kategorie

a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.

b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).

c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1 písm. b) a c).

d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;

b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;

c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn), nasycení kyslíkem, BSK₅;

odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;

d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (I_up) vybraných ukazatelů podle vztahu:

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.

2. Index upravitelnosti (lu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (I_u1 = 1,I_u2 = 2, I_u3 = 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je I_u4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (I_u) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13.

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

Pro účely této tabulky se rozumí:

a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;

b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;

c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.

3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).

4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.

6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

¹) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

²) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosinci 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9.

b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4.

c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace............odtokový součinitel: 0,05.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U₁ až U_n), kde n je celkový počet kategorií.

U₁ je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m³/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m³/rok].

2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S₁ podle § 35 této vyhlášky.

3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

S_i = k + a × U_i^b ,

kde i = 1, ... n.

4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S_i.

Poznámka:

Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům.

5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2.

Poznámka:

Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m³ velkým odběratelům.

6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

7. Pevné složky (S_i+1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

S_i+1 = k + a × U_i+1^b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

^sS = Q_s × (JSS - DSS)

^sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok

Q_s... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m³/rok

JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m³

DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m³.

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru

Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:

p_i ..... počet odběrů v jednotlivých kategoriích

m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)

N ..... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/ rok

Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.

Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ

1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:

A. Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Plátce DPH:

Statutární orgán:

B. Fyzická osoba:

Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma,

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:

2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):

3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:

4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací:

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX

Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČLENĚNÍ NÁKLADOVÝCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU (KALKULACE) CEN PROVODNĚ A STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TEMŽE ROCE

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE

TEXTOVÁ ČÁST

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto:

- popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC-a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“,

- popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“,

TABULKOVÁ ČÁST

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu MDB. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru:

(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů

Tabulka OBCEROZ - obsahuje číselník obcí s rozšířenou působností

Tabulka OBCE - obsahuje číselník obcí

Tabulka VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů

Tabulka SKUPVODOVOD - obsahuje číselník oblastních vodovodů

Tabulka MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí

Tabulka TECUDAJ - obsahuje technické údaje investic

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE

STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU

Na základě zmocnění v § 5 odst. 6 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru:

(N - celé číslo, T - text, A/N - ano/ne, M - memo položka, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů

Tabulka VLASTNÍK - obsahuje číselník vlastníků

Tabulka ORP - číselník vodoprávních úřadů

Tabulka VUME_VOD - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence vod. řadů

Tabulka VUME_UPRAV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence úpraven

Tabulka VUME_KANAL - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence kan. řadů

Tabulka VUME COV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence ČOV

Tabulka VUPE_VOD - obsahuje vybrané údaje provozní evidence vod. řadů

Tabulka VUPE_UPRAV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence úpraven

Tabulka VUPE_KANAL - obsahuje vybrané údaje provozní evidence stok

Tabulka VUPE_COV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence ČOV

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

FORMÁT ŽÁDOSTI POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ODST. 10

STRUKTURA SOUBORU EVIDENCE

Na základě zmocnění v § 6 odst. 10 zákona je stanovena struktura souboru evidence ve formátu MDB. Aplikace Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace obsahuje následující strukturu souboru evidence:

(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů

Tabulka VODOURADY - obsahuje číselník vodoprávních úřadů ČR

Tabulka KATCISLO - obsahuje číselník kódů katastrálních území

Tabulka CISMAJETEK - obsahuje číselník IČME

Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů

Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků

Tabulka ZASTUPCE - obsahuje číselník odborných zástupců

Tabulka VYRIZUJE - obsahuje číselník osob vyřizujících povolení

Tabulka POVOLENI - obsahuje základní údaje o povolení k provozování

Tabulka MAJETEK- přiřazuje majetek k povolením

Tabulka VLASTMAJETKU - přiřazuje vlastníky k povolení

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM ROCE

STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU

Na základě zmocnění v § 36 odst. 7 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a dosažené skutečnosti pro kalendářní rok XXXX obsahuje následující strukturu databázového souboru:

(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník příjemců V+S

Tabulka VLASTNIK- obsahuje číselník vlastníků

Tabulka KALKULACE - obsahuje základní údaje o porovnání

Tabulka ROZPISD - obsahuje hodnoty porovnání

Tabulka KALK_VLAST - obsahuje vlastníky uvedené v porovnání

Tabulka VYSVETLIVKY - obsahuje komentáře k jednotlivým řádkům porovnání

Poznámky pod čarou

¹) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

¹) Typy limitů podle přílohy č. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody.

^1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

²) § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.

³) § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

⁴) § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

⁵) ČSN EN 25667 - 1 Jakost vod - Odběr vzorků - část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 - 2 Jakost vod - Odběr vzorků - část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 - 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
- Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
- Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží,
- Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů,
- Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků,
- Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod,
- Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

^5a) § 7odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.

⁶) ČSN 75 77 11 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení mikroskopického obrazu.
ČSN 75 77 12 Biologický rozbor - Stanovení biosestonu.
ČSN 75 77 13 Biologický rozbor - Stanovení a biosestonu.

⁷) ČSN EN 25667 - 1 Jakost vod - Odběr vzorků - část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
ČSN EN 25667 - 2 Jakost vod - Odběr vzorků - část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
ČSN ISO 5667 - 3 Jakost vod - Odběr vzorků:
- Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi,
- Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod,
- Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod,
- Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

^7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

⁸) § 59 zákona č. 254/2001 Sb.
§ 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí.
TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.

¹¹) ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.

¹²) ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.

¹⁵) ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.

¹⁶) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.

¹⁷) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.

¹⁸) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.

¹⁹) ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 1 - 6.
ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.

²⁰) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok.
ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.

²¹) ČSN EN 752 - 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek - část 7: Provoz a údržba.
TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí.
TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.

²³) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.

²⁴) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

²⁵) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.

²⁶) ČSN EN 4064 - 1, 257807 - stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.

²⁷) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.

²⁸) ČSN ISO 4064 - 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).

²⁹) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

³⁰) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.

³¹) Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb.

³²) Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.

³³) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

³⁴) Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů.

³⁵⁾ Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

³⁶⁾ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.