Článek se zabývá testováním podtlakových střešních vtoků, které se používají k odvodnění plochých střech. Jedná se o relativně sofistikované průmyslové výrobky, které se osazují do svislých prostupů v konstrukcích plochých střech tak, aby z nich odváděly srážkové vody. Na každý vtok následně navazuje odtokové potrubí, které srážkovou vodu odvádí dále směrem ven z budovy k výpusti. U podtlakových systémů odvodnění střech je žádoucí, aby se v potrubí i vtoku při dosažení určitého průtoku vytvořil podtlak, tedy sání, a tím došlo ke zvýšení hydraulické kapacity celé soustavy. U plochých střech velikých rozměrů, např. haly, budovy škol atp. je žádoucí, aby měly tyto vtoky co největší hydraulickou kapacitu právě proto, aby byla konstrukce střechy narušena co nejmenším počtem stavebních otvorů.
Posouzení dosazovací nádrže na ÚČOV Praha pomocí matematického modelu a měření
Posouzení matematickým model (CFD) dává nový způsob pohledu na děje v dosazovací nádrži. Na stávajícím objektu lze najít příčiny špatné účinnosti nádrže. Při stavbě nových nádrží nebo jejich částí lze využít model pro optimalizaci návrhu. Účinnost nádrže, a tím i její vliv na životní prostředí, je stanovena přepadem nerozpuštěných látek. Na Ústřední čistírně odpadních vod v Praze byla posouzena stará dosazovací nádrž a byl do ní navržen nový vtokový objekt. Funkčnost optimalizace této nádrže je ověřena terénním měřením.