Vodovod.info

A journal of municipal water management

ISSN 1804-7157

peer-reviewed journal

Průzkum hygienického zabezpečení bazénových vod

V rámci části projektu specifického vysokoškolského výzkumu byl na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně proveden průzkum hygienického zabezpečení bazénových vod formou anonymního dotazníku. Cílem dotazníku bylo kontaktovat bazénové provozy v České republice a získat informace o tom, jaké prostředky využívají k hygienickému zabezpečení bazénových vod. Pro zajištění diverzity výsledků byly osloveny jak velké, tak malé bazénové provozy. Dotazník dodatečně rozlišoval například druhy bazénů v jednotlivých provozech, celkový objem recirkulované vody nebo primární a sekundární hygienické zabezpečení. Tyto informace pak sloužily k vyvození případných souvislostí mezi jednotlivými hodnocenými faktory. Z průzkumu vyplynulo, že nejvyužívanější primární dezinfekcí je chlorace, sekundární UV záření a že pokročilé oxidační procesy (AOP) jsou především využívány ve vysoce zatížených provozech.

Jakub Trávníček, Renata Biela

As part of a specific university research project, a survey on the hygiene security of pool water was conducted through an anonymous questionnaire at the Institute of Municipal Water Management, Faculty of Civil Engineering, Brno University of Technology. The aim of the questionnaire was to contact pool facilities in the Czech Republic and gather information about the technologies used for pool water treatment. To ensure diverse results, both large and small pool facilities were approached. The questionnaire also inquired about the types of pools in individual facilities, the total volume of recirculated water, as well as primary and secondary hygiene security measures. These pieces of information serve to draw potential correlations among the investigated factors. The survey revealed that the most commonly employed technology is chlorine treatment combined with UV radiation, and that advanced oxidation processes (AOP) are primarily utilized in highly burdened facilities.

bazénové vody, znečištění, hygienické zabezpečení, bazénový areál

Úvod

Průzkum hygienického zabezpečení bazénových vod poukazuje na důležitost jakosti vody v bazénových provozech jako na jednu z nejcitlivějších složek vodní rekreace. Hygienické požadavky na koupaliště jsou ukotveny ve vyhlášce č. 238/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv je obecné povědomí o této problematice malé, dopady nedokonale upravené bazénové vody jsou poté citelné nejen pro každého návštěvníka, ale především pro zaměstnance daného bazénového provozu. [1, 2]

Znečištění v bazénových vodách může pocházet z mnoha zdrojů, z nichž nejzávažnější je znečištění vnesené samotnými návštěvníky. Takové znečištění nejen zhoršuje organoleptické vlastnosti vody, ale také přispívá ke vzniku chemických látek způsobujících podráždění sliznic a typické zarudnutí očí. Kromě toho je člověk často zdrojem bakterií, virů a parazitů. Mikrobiologické znečištění pak představuje jedno z největších zdravotních rizik. [3, 4]

Z těchto důvodů patří technologie využívané k úpravě bazénových vod a zejména závěrečné hygienické zabezpečení těchto vod mezi nejdůležitější součásti každého bazénového provozu. Vzniká tedy otázka, jaké hygienické zabezpečení bazény v České republice využívají a jaké souvislosti s ostatními faktory jsou s tím spojeny.

Metodika

Přístup k vytvoření dotazníku byl rozdělen na dvě části. První měla za úkol vybrat vhodné provozy, kterým měl být dotazník zaslán. Druhá část se týkala samotné struktury dotazníku a výběru vhodných otázek, které mohou souviset s výběrem dezinfekční technologie pro daný provoz.

Výběr vhodného vzorku bazénů souvisel se dvěma logickými otázkami: Jaké bazény s největší pravděpodobností řeší vysoké zatížení upravované vody? Které konkrétní bazény to jsou? Vzhledem k tomu, že největším zdrojem znečištění jsou samotní návštěvníci, předpoklad je takový, že nejvíce zatížené bazény se nacházejí v hustě osídlených oblastech, tedy ve městech. Druhá otázka, které bazény to jsou konkrétně, v určitém smyslu souvisí s tou první. Tato úvaha vychází z předpokladu, že existuje konkrétní skupina lidí, která pravidelně navštěvuje bazén a tráví v něm nejdelší dobu. V této skupině návštěvníků bývají plavci a další vodní sportovci. Na základě konzultace problematiky s trenérkou závodního plaveckého družstva Kometa Brno byl vytvořen seznam oslovených plaveckých bazénů v České republice. Pro různorodost vzorku byly do seznamu přidány i další bazény s nižší prioritou ve výběru. Z celkového počtu 25 vybraných lokalit bylo obdrženo 21 odpovědí, z nichž 13 se týkalo vnitřních bazénů a 8 venkovních bazénů. Na obr. 1 jsou zvýrazněny vybrané lokality. Mapa zobrazuje pouze 14 lokalit, jelikož v některých městech bylo osloveno více bazénových provozů.

Obr. 1 Města v ČR s oslovenými bazénovými provozy

Obr. 1 Města v ČR s oslovenými bazénovými provozy 

Dotazník byl vytvořen pomocí webového rozšíření Formuláře od společnosti Google. Získaná data byla zpracována a každému provozu bylo přiřazeno identifikační číslo z důvodu zachování anonymity. Vyplňování probíhalo odděleně pro vnitřní i venkovní bazénové provozy, čímž vznikly dvě sady odpovědí. Formulář obsahoval postupně otázky týkající se typů bazénů, objemu bazénové vody, primárního a následně sekundárního hygienického zabezpečení.

Výsledky a diskuze

V následující části jsou graficky znázorněny, číselně a slovně popsány výsledky jednotlivých otázek v dotazníku.

První otázka dotazníku zjišťovala, zda je bazénový areál venkovní nebo krytý. Z obrázku 2 je zjevné, že většinu respondentů tvořily vnitřní bazénové areály.

Obr. 2 Typ bazénového areálu

Obr. 2 Typ bazénového areálu 

Druhá otázka směřovala na objem bazénové vody všech bazénů krytého areálu. Jako hranice celkového objemu vod byl zvolen objem 700 m3, což zhruba odpovídá bazénu o rozměrech 25 x 12 x 2,3 m. Z obrázku 3 je patrné, že nepatrně větší část oslovených krytých bazénových areálů má objem všech bazénů větší než 700 m3.

Obr. 3 Objem bazénové vody krytých bazénových areálů

Obr. 3 Objem bazénové vody krytých bazénových areálů 

Třetí otázka se týkala objemu bazénové vody všech bazénů otevřeného areálu. Jako hranice celkového objemu vod byl zvolen objem 1600 m3. Výsledek odpovědí je zřejmý z obrázku 4, kdy přesně polovina oslovených venkovních areálů má objem všech bazénů do 1600 m3 a polovina nad 1600 m3.

Obr. 4 Objem bazénové vody venkovních bazénových areálů

Obr. 4 Objem bazénové vody venkovních bazénových areálů 

Následné otázky se již týkaly hygienického zabezpečení bazénových vod. Nejprve dotaz směřoval na primární dezinfekci bazénových vod. Bazénové areály dostaly na výběr ze všech tradičních možností dezinfekce bazénové vody včetně možnosti „jiné“, aby byly pokryty případné nestandardní způsoby úpravy. Pro vnitřní provozy (obr. 5) byl nejpoužívanějším dezinfekčním prostředkem plynný chlor (76,9 %). Na druhém místě se s 23,1 % umístil chlornan sodný. Jiné dezinfekční prostředky nebyly pro kryté bazénové provozy využívány.

Obr. 5 Primární dezinfekce vody krytých bazénových areálů

Obr. 5 Primární dezinfekce vody krytých bazénových areálů 

Venkovní bazénové areály (obr. 6) nám vykazují obdobné výsledky s tím rozdílem, že procentuální rozdíl mezi plynným chlorem a chlornanem sodným je ještě znatelnější. S 87,5 % se plynný chlor stává nejpoužívanější dezinfekcí i pro venkovní bazény.

Obr. 6 Primární dezinfekce vody venkovních bazénových areálů

Obr. 6 Primární dezinfekce vody venkovních bazénových areálů 

Sekundární hygienické zabezpečení je na rozdíl od toho primárního znatelně rozmanitější. Nejpoužívanější dezinfekcí v téměř polovině případů vnitřních bazénů (obr. 7) je UV záření (46,2 %) následované kombinací ozonizace a UV záření (23,1 %). Zbylé možnosti, tj. ozonizace, plynný chlor, chlornan sodný a možnost „žádné“ získaly shodně po 7,7 %.

Obr. 7 Sekundární dezinfekce vody krytých bazénových areálů

Obr. 7 Sekundární dezinfekce vody krytých bazénových areálů 

Venkovní bazény jsou, co se sekundární dezinfekce týká, zcela rozdílné (obr. 8). Bezmála 40 % provozů nevyužívá žádnou sekundární dezinfekci. Na druhém místě je se shodnými 25 % použití ozonizace a ozonizace + UV záření. S 12,5 % je na posledním místě využití chlornanu sodného.

Výsledky u venkovních bazénů nejsou překvapivé vzhledem k faktu, že u venkovních bazénů je povoleno dvakrát vyšší množství ředicí vody. Zvýšení množství použitého plynného chloru jako primární formy hygienického zabezpečení je finančně výhodnějším řešením.

Obr. 8 Sekundární dezinfekce vody venkovních bazénových areálů

Obr. 8 Sekundární dezinfekce vody venkovních bazénových areálů 

Závěr

Výstupní data nám dala dobrou představu o procentuálním rozložení využívaných způsobů dezinfekce bazénových vod. Za povšimnutí stojí, že v některých případech jsou na bazénech k dezinfekci využívány pokročilé oxidační procesy, kdy k primární dezinfekci vody chlorovým prostředkem je použita jako sekundární ještě kombinace ozonizace s UV zářením. Plynný chlor je jednoznačným favoritem pro primární dezinfekci vnitřních i venkovních bazénů. Pro sekundární hygienické zabezpečení bazénových vod je nejčastěji využíváno UV záření. V kombinaci s plynným chlorem se jedná o účinnou a zároveň ekonomicky dostupnou variantu, která zajistí hygienické požadavky na jakost bazénové vody.

Literatura

  1. JELIGOVÁ, H., ŠAŠEK, J., KOŽÍŠEK, F., CHLUPÁČOVÁ, M. Zdravotní a hygienická rizika z bazénových vod a prostředí bazénů. Hygiena, 2008, 53, č.3, s. 84-92.
  2. VOISIN, C., SARDELLA, A., BERNARD, A. Riziko alergických onemocnění spojené s návštěvou bazénů s chlorovanou vodou. Hygiena, 2008, 53, č.3, s.93-101.
  3. BONADONNA, L., LA ROSA, G. A Review and Update on Waterborne Viral Diseases Associated with Swimming Pools. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2019, 16(2). ISSN 1660-4601. Doi: 10.3390/ijerph16020166
  4. CRAUN, G. F., CALDERON, R. L., CRAUN, M. F. Outbreaks associated with recreational water in the United States. International Journal of Environmental Health Research. 2007, 15(4). ISSN 0960-3123. Doi:10.1080/09603120500155716

Autoři/Authors

Ing. Jakub Trávníček, Ústav vodního hospodářství obcí, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Žižkova 17, 602 00, email: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Ing. Renata Biela, Ph.D., Ústav vodního hospodářství obcí, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně, Žižkova 17, 602 00

Poděkování/Acknowledgements

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení grantového projektu specifického vysokoškolského výzkumu na VUT v Brně s názvem „Vybrané problémy vodního hospodářství měst a obcí 2023“ (FAST-S-23-8215).

Bibliografická citace/Citation

Trávníček, J., Biela, R. Průzkum hygienického zabezpečení bazénových vod. Vodovod.info - vodárenský informační portál [online]. 26.11.2023, 11/2023, [cit. 2023-11-26]. Dostupný z www: http://vodovod.info. ISSN 1804-7157.

Vodovod.info

A journal of municipal water management.

ISSN 1804-7157

peer-reviewed journal

water supply, water treatment, sewerage and waste water treatment