• Analýza schopnosti tvorby finančních rezerv z vodného na obnovu vodárenské infrastruktury

    Článek se zabývá cenou vodného v souvislosti s náklady na obnovu vodárenské infrastruktury. Je popsán postup s využitím údajů z majetkové a provozní evidence, kdy je vypočteno, jaká část finančních prostředků by měla být každoročně akumulována z vodného, aby byla udržitelná trvalá obnova vodárenské infrastruktury. Tyto finanční objemy jsou vztaženy jak na celé zásobované oblasti v působnosti jednotlivých společností, tak i na jednotlivé obce. V rámci práce bylo provedeno vyhodnocení u šesti vodárenských společností, přičemž pozornost je věnována pouze vodárenské části infrastruktury, analyzováno je tedy pouze vodné.

  • Hodnocení poruch na vodovodních řadech a přivaděčích

    potrubí

    Problematika poruch je v současné době velmi diskutované téma a dá se předpokládat, že i v budoucnu bude. Jedná se o jeden z klíčových elementů ekonomiky provozu každé vodárenské společnosti. Ve vyspělých zemích světa sledují tyto společnosti nejen produkci pitné vody, ale i další ukazatele, jako jsou ztráty vody při výrobě nebo distribuci, jejich procentuelní podíl na vodě vyrobené, ale i počet poruch a další. Právě sledování počtu poruch, potažmo poruchovosti, a jejich následné hodnocení je předmětem tohoto článku.

  • Hodnocení technického stavu vodárenské infrastruktury jako základ tvorby plánů financování její obnovy

    Stárnutí vodárenské infrastruktury a její obnova je celosvětovým problémem. Kontinuální obnova vodárenské infrastruktury a investice do této obnovy vyžadují obrovské finanční prostředky. Odhaduje se, že v průběhu následujících 20 let bude třeba investovat do vodovodních sítí v USA 77 mld. amerických dolarů. Obdobně bude třeba do vodovodních sítí v následujících 15 letech na území Kanady investovat 12,5 mld. dolarů ročně (Al-Barqawi, 2008). V České republice se ročně do obnovy vodárenské infrastruktury investuje cca 592 milionů EUR (Barák, 2012). Obdobná situace je i v dalších evropských zemích.

  • Význam a dlouhodobý účinek řízeného proplachu na vodovodní síť

    Příspěvek popisuje činnosti, které byly v průběhu let 2018 a 2019 prováděny na reálné vodovodní síti, která zásobuje pitnou vodou centrum města s 15 tisíci zásobovanými obyvateli. Tato vodovodní síť je dlouhodobou případovou studií, kde byly všechny postupy v průběhu let vyvíjeny a testovány. V září roku 2019 byl na řešené vodovodní síti proveden historicky první řízený proplach celé zkoumané vodovodní sítě. V rámci monitoringu jakosti vody byly z vodovodní sítě průběžně odebírány vzorky pro mikrobiologický, chemický a hydrobiologický rozbor. Monitoring a řízený proplach byly prováděny v rámci výzkumných projektů TAČR Zéta I. č. TJ01000296 s názvem ,,Řízení jakosti pitné vody ve vodovodních sítích“. Pro získání informací o dlouhodobém účinku proplachu vodovodní sítě na jakost pitné vody byl v květnu 2019 proveden druhý opakovaný proplach na vybraných úsecích. Opakovaný proplach byl proveden v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu „Doba vlivu řízeného proplachu vodovodního potrubí na vybrané ukazatele jakosti pitné vody“, registrační číslo FAST-J-19-6066.   Oba výše zmíněné projekty jsou řešeny na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

  • Zapomenuté vodovody na Zábrdce a Malé Mohelce

    Přelom devatenáctého a dvacátého století se odehrával ve znamení druhé průmyslové revoluce, kdy došlo k obecnému společenskému a hospodářskému vzestupu, díky kterému rostly i požadavky na lepší hygienické poměry. Díky změnám v průmyslu bylo možné levně vyrábět různá zařízení, jako byly vodovodní čerpadla a další. Tyto předpoklady umožnily stavbu vodovodů i v oblastech s velkým převýšením a značnou přepravní vzdáleností.