Hemžení mikroorganismů v kapce vody

Byl to právě Antoni van Leeuwenhoek, kdo jako první pozoroval rej mikroorganismů v kapce vody. Holandský vzdělanec se zabýval různými činnostmi, například obchodoval s látkami, ale nejmilejší zálibou mu byla konstrukce mikroskopů. Vyráběl čočky a pozoroval různé přírodní objekty a mezi nimi i bakterie. Proto je nazýván „otcem mikrobiologie“. Objevil mnoho mikroorganismů, popsal krevní buňky, pozoroval i svalová vlákna či spermie. Výsledky svého bádání pečlivě popisoval a kreslil a posílal je do odborných listů.

Voda z rybníka či z kaluže

Voda z mělkého prohřátého rybníka prorostlého řasami či louže bude ideální na zkoumání drobných jednobuněčných organismů jako jsou trepky (Paramecium), ale i množství mnohobuněčných organismů jako jsou larvy komárů (Anophelesú, hrotnatky (Daphnia) nebo buchanky (Cyclops). Malé vypadají neškodně, ale kdyby dosahovaly třeba metrových velikostí, působily by skutečně obludně. Snad každý z nás si také ze školy pamatuje přípravu senného nálevu za účelem pozorování trepek.  Tyto experimenty jsou vděčné a vdechnou výuce biologie skutečný život. Ve vodě najdeme i koliformní bakterie, Pseudomonas či Enterokoky.

euroclean Paramecium

Obr. 1 Trepka velká (Paramecium caudatum), 0,17–0,35 mm délka

Mikroskopické sinice a řasy

Nachází-li se na povrchu rybníka modrozelený povlak, signalizuje výskyt sinic. Sinice jsou drobné mikroskopické organismy žijící ve shlucích. Vyskytují se nejen ve vodě, ale i v půdě, na ledových polích nebo dokonce v srsti polárních zvířat. Jsou to velmi starobylé bakterie, nejstarší fosílie obsahující sinice jsou staré 3,5 miliardy let. Sinice se dělí na kokální a vláknité. Ke kokálním patří řády Chroococcales a k vláknitým Oscillatoriales a Nostocales. Velmi zajímavým detailem jsou plynové měchýřky, které sinicím umožňují plavat při hladině.

euroclean cyanobacterium sinice

Obr. 2 Sinice

Řasy jsou vzhledem podobné sinicím, ale na rozdíl od sinic se vyznačují pokročilejší buněčnou stavbou. Mezi řasami najdeme ty nejmenší, viditelné pouze pod mikroskopem, ale i druhy, které svým vzhledem připomínají spíše rostliny. K vodním řasám patří zelenivka (Chlorella), krásnoočka (Euglenophyta), váleč (Volvox) nebo nejhojnější řasa žabí vlas (Cladophora). Věda, která studuje řasy se nazývá algologie.

euroclean rasy

Obr. 3 Řasy pod mikroskopem

Nanometrové rozměry ‒ výzva pro elektronový mikroskop

Některé organismy vyskytující se ve vodě jsou tak malé, že všechny struktury nelze pozorovat pouhým světelným mikroskopem. Pak přichází na řadu elektronová mikroskopie. Pomocí ní lze zobrazit řadu virů, ale i nejjemnější útvary třeba na buněčných stěnách rozsivek. Transmisní elektronová mikroskopie zobrazí mikroorganismy na síťce a hodí se zejména ke studiu virů. Povrchy buněčných struktur řas nebo sinic zobrazí rastrovací elektronová mikroskopie.

Fotografie zachycující život v kapce vody jsou často prezentovány na odborných výstavách. Laik poté žasne, jaké důmyslné struktury dokázala příroda vytvořit. Pouhým okem nepozorovatelné řasy často pod mikroskopem vypadají jako luxusní klenoty.

Úprava vody pro pitné a technologické účely

Složení pitné vody se promítá nejen na našem zdraví, ale i na životnosti spotřebičů a rozvodů. Proto je úprava vody již nezbytnou součástí její přípravy. Voda se upravuje pro potřeby pití, pro potřeby technologické a upravujeme i vody odpadní. Mezi procesy úpravy vody řadíme filtraci, čiření, sorpci, oxidaci a dezinfekci, odželezňování či změkčení vody. Celý proces zpravidla začínáme rozborem vody, který nám ukáže, jak na tom naše voda je a co je potřeba udělat pro dosažení kýženého výsledku.