V pražském Kongresovém centru se minulý týden sešli světoví odborníci na ztráty vody z vodovodního potrubí. Konala se totiž konference Water Loss 2022, kterou pořádá každé dva roky expertní skupina z mezinárodní asociace pro vodu (IWA). “Do ČR se konference vrátila po 21 letech, když předtím procestovala celý svět,” říká Jiří Paul z pořádající CzWA. “Právě návrat do místa vzniku a také naše úspěchy ve snižování ztrát rozhodly o tom, že jsme uspěli v soutěži na její pořádání, “ dodává. Při slavnostním úvodu účastníky pozdravili také náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík a Lukáš Záruba, ředitel odboru ochrany vod MŽP. Obě ministerstva nad konferencí převzala záštitu. Za významné místní partnery promluvil ředitel PVK Petr Mrkos.

Už za týden se otevřou prostory Kongresového centra v Praze a přivítají více než tři stovky účastníků největší mezinárodní konference, která se zabývá ztrátami vody a hospodařením s vodou. Konference se koná každé dva roky. „Její první ročník proběhl před 21 roky v Brně. Od té doby procestovala konference celou planetu a pro nás je velkou ctí, že jsme dostali možnost ji letos pořádat v Praze. Přispěl tomu i fakt, že v uplynulých letech Česká republika dosáhla obrovských úspěchů v boji proti ztrátám vody,“ říká Jiří Paul, místopředseda CzWA, která konferenci pořádá. O tom bude i jedna z úvodních přednášek, kterou společně připravili ministerstvo zemědělství, SOVAK ČR a CzWA. V české vodovodní síti se ztráty snížily od devadesátých let o celé dvě třetiny na současných 15 procent!

V současnosti se ve zdrojích pitné vody objevuje celá řada nežádoucích látek, mimo jinými také kovy a jejich sloučeniny. Cílem experimentu provedeného v rámci specifického vysokoškolského výzkumu je posouzení odstranění kovů z pitné vody sorpčními materiály GEH, Bayoxide E33 a Filtrasorb F400. Byla provedena statická laboratorní zkouška, při níž byly do kádinek odváženy sorpční materiály a poté byla přidána voda s obsahem arsenu, niklu a olova. V časech 1, 2 a 4 hodiny od začátku zkoušky byly odebírány vzorky vody, ve kterých byly následně stanoveny koncentrace kovů. K největšímu snížení koncentrací ve vodě došlo u arsenu na materiálu GEH, sorbovala se na něj většina tohoto polokovu. U niklu a olova bylo v případě obou materiálů snížení koncentrací výrazně menší.

Pitná voda musí byť zdravotne bezpečná a nesmie predstavovať riziko ohrozenia zdravia ľudí. V súlade s legislatívnymi požiadavkami sa kvalita vody sleduje v mikrobiologických, biologických a chemických ukazovateľoch, pričom ju ovplyvňuje zdroj vody, technologický postup úpravy, údržba vodohospodárskych zariadení, vrátane vodojemov a akumulácií, a všetky súčasti distribučného systému, s ktorými voda pri zásobovaní obyvateľstva prichádza do kontaktu.

Technická normalizace bývá označována technická činnost, která se zabývá tvorbou dokumentovaných technických předpisů a norem, a byla zavedena za účelem maximalizovat kompatibilitu a kvalitu řešení, bezpečnost, opakovatelnost postupů atd. Jde o průběžně probíhající proces ve všech technických oborech, který v důsledku technického pokroku i legislativních změn prakticky nikdy nekončí. Technické normy lze tedy definovat jako dokumentované dohody, které zajišťují pravidla pro standardizaci technických řešení pro jejich opakované použití. V souvislosti s obecným názvem „norma“ se v současné době můžeme setkávat se spoustou výrazů a zkratek – (ČSN, EN, ISO, TNV, DIN atd.) i jejich různými kombinacemi (ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC atd.). Článek se zabývá principy současné technické normalizace a problematikou s tímto související pohledem projektanta.

Foto: David Janák Povrchová voda

Vodní toky v zemědělských oblastech jsou prostřednictvím povrchového odtoku kontaminovány dusičnany. K odstraňování těchto látek se v zahraničí využívají denitrifikační bioreaktory. Denitrifikace, její průběh a rychlost, je ovlivňována řadou faktorů. Jedním z nejdůležitějších je kvalita přitékající vody, která je kromě dusičnanů často kontaminována dalšími polutanty, zejména pesticidními látkami. Jak pesticidy ovlivňují denitrifikační proces a samotné chování pesticidů v anoxických podmínkách, nebylo dosud předmětem rozsáhlého zkoumání.

Příspěvek se zabývá vyhodnocením provozních a poloprovozních testů s filtrační náplní antracit. Provozní testy na ÚV Hrobice byly zahájeny 2/2018, kdy jsou na 1. stupni pískové filtrace porovnávány různé filtrační náplně a následně vyhodnoceny jejich provozní a ekonomické parametry. Vedle stávající pískové náplně (PR 1,6 – 4 mm), která je provozně preparovaná vrstvičkou MnO2 je testována nová filtrační náplň – antracit o dvou zrnitostech (1,4–2,5 mm a 2–4 mm). Výsledky ukazují, že na antracitu dochází k účinné separaci rozpuštěného manganu, výraznému prodloužení filtračních cyklů a nižší spotřebě pracích vod oproti pískové náplni. Dále se příspěvek věnuje souběžně probíhajícím poloprovozním testům, kde byly v rámci předprojektové přípravy rekonstrukce úpravny porovnány dvě dvouvrstvé náplně 1) filtralite mono-multi 2) písek + antracit.

Vodojemy jsou nedílnou a důležitou součástí distribuční sítě, na něž jsou směrovány legislativní předpisy respektující Water Safety Plans a Evropskou směrnici 2020/2184/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (nahradila verzi 98/83/ES). O jejich negativním vlivu, na jakost dopravované vody spojené s nevhodnou konstrukcí a provozováním, disponuje naše české vodárenství ucelenými projekty a publikacemi.

Nejstarší zmínky o věžových vodojemech na dnešním území České republiky najdeme již v první polovině 15. století. Tyto technické ikony vodárenství prošly od té doby vývojem konstrukčním, materiálním, vývojem vlastních vodárenských technologií a uplatňování architektonických dobových trendů na těchto stavbách. Byly (a jsou) součástí vodovodních systémů pro zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou, pro průmyslové technologie a provozy, pro účely zemědělské a hasební a pro potřeby železniční dopravy. Navrhovali je často významní projektanti a architekti, stavěly známé stavební firmy. A najdeme jich na našem území stovky.

The most of sewerage networks in Slovakia were built in the last century. Due to the increase in the number of inhabitants in towns and hydrological changes, it is necessary to re-evaluate sewerage networks' capacity. Overloading the network's hydraulic capacity can lead to the occurrence of urban floods, which are one of the negative impact of a high degree of urbanization. The aim of the paper was to assess the hydraulic conditions of a selected sewer collector in the city of Trnava. A mathematical model of the sewer network was created, which was used to simulate two different load cases with varying properties of precipitation. SCA's load state was characterized as a starting case, as the properties of the design rain corresponded to the design rain in the standard STN EN 75 6101. The simulation showed that 51.9% of the network has satisfactory conditions, and 48.1% of the network is congested. Under rain load with a periodicity of p = 0.1, the results were as follows: 41.9% of the network comply with the assessment, and 58.1% of the network was congested.

Článek se zabývá testováním podtlakových střešních vtoků, které se používají k odvodnění plochých střech. Jedná se o relativně sofistikované průmyslové výrobky, které se osazují do svislých prostupů v konstrukcích plochých střech tak, aby z nich odváděly srážkové vody. Na každý vtok následně navazuje odtokové potrubí, které srážkovou vodu odvádí dále směrem ven z budovy k výpusti. U podtlakových systémů odvodnění střech je žádoucí, aby se v potrubí i vtoku při dosažení určitého průtoku vytvořil podtlak, tedy sání, a tím došlo ke zvýšení hydraulické kapacity celé soustavy. U plochých střech velikých rozměrů, např. haly, budovy škol atp. je žádoucí, aby měly tyto vtoky co největší hydraulickou kapacitu právě proto, aby byla konstrukce střechy narušena co nejmenším počtem stavebních otvorů.

Mechanicko-biologické procesy jsou nejběžnějšími metodami čištění odpadních vod. Biologické čištění odstraňuje z odpadní vody organické látky pomocí nejrůznějších mikroorganismů. Především živé organismy jsou náchylné na velké množství vnějších vlivů. V článku jsou popsány vybrané faktory ovlivňující biologické čištění na čistírnách odpadních vod, jako například teplota a složení odpadní vody, ale i vliv provzdušňovacího zařízení a způsob řízení procesů v aktivační nádrži. V textu jsou vyhodnoceny i hodnoty některých veličin naměřené na reálných čistírnách odpadních vod.

V rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu byla na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně provedena laboratorní zkouška sledující účinnost odstranění diklofenaku vybranými sorpčními materiály. K odstraňování diklofenaku z vody sloužily kolony naplněné sorpčními materiály, kterými byly aktivní uhlí Filtrasorb F100, dále materiály GEH a Bayoxide E33. Cílem zkoušky bylo porovnat jmenované vybrané sorpční materiály z hlediska jejich účinnosti odstranění diklofenaku z vody. Z rozborů vody odebírané v předem stanovených časových intervalech po filtraci přes zmíněné materiály bylo zjištěno, že nejvhodnějším materiálem pro odstranění diklofenaku z vody je Filtrasorb F100.

Článek se zabývá odstraňováním vybraných pesticidů z vody přes sorpční materiál aktivní uhlí Filtrasorb F100. Aktivní uhlí Filtrasorb F100 bylo vybráno pro odstraňování pesticidů z vody, protože se v praxi běžně používá pro odstraňování nežádoucích polutantů z vody. Z naměřených výsledků vyplynulo, že aktivní uhlí dokázalo spolehlivě odstranit většinu pesticidů. Pouze během odstraňování pesticidu Metazachlor ESA začalo docházet k desorpci.

Příspěvek popisuje činnosti, které byly v průběhu let 2018 a 2019 prováděny na reálné vodovodní síti, která zásobuje pitnou vodou centrum města s 15 tisíci zásobovanými obyvateli. Tato vodovodní síť je dlouhodobou případovou studií, kde byly všechny postupy v průběhu let vyvíjeny a testovány. V září roku 2019 byl na řešené vodovodní síti proveden historicky první řízený proplach celé zkoumané vodovodní sítě. V rámci monitoringu jakosti vody byly z vodovodní sítě průběžně odebírány vzorky pro mikrobiologický, chemický a hydrobiologický rozbor. Monitoring a řízený proplach byly prováděny v rámci výzkumných projektů TAČR Zéta I. č. TJ01000296 s názvem ,,Řízení jakosti pitné vody ve vodovodních sítích“. Pro získání informací o dlouhodobém účinku proplachu vodovodní sítě na jakost pitné vody byl v květnu 2019 proveden druhý opakovaný proplach na vybraných úsecích. Opakovaný proplach byl proveden v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu „Doba vlivu řízeného proplachu vodovodního potrubí na vybrané ukazatele jakosti pitné vody“, registrační číslo FAST-J-19-6066.   Oba výše zmíněné projekty jsou řešeny na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Článek je zaměřen na výskyt farmak ve zdrojích pitné vody a na jejich možné odstranění. Do vodních zdrojů se farmaka mohou dostat různými způsoby a mohou tak ovlivnit nejen životní prostředí, ale také naše zdraví. Abychom se ubránili koncentracím léčivých přípravků ve vodách, měli bychom navrhovat účinnější vodárenské procesy a zachytit tak znečištění dříve, než se dostane do distribuční sítě. Spolehlivou doúpravu již potvrdili některé membránové procesy, pokročilé oxidační procesy a vybrané sorpční materiály, např. aktivní uhlí, které je již s dalšími sorpčními materiály zkoumáno na Ústavu vodního hospodářství obcí FAST v Brně.

Znovu využívání tepelné energie z odpadní vody se stává jedním z hlavních témat ve světě i v České republice. Aplikací tepelných výměníků lze uspořit až 40% tepelné energie vznikající v domácnostech, která je v drtivé většině případů odvedena do stokového systému a dále vypouštěna do vodního recipientu a tudíž nevyužita. Přitom využití tepelné energie se přímo nabízí, a to jak v liniových objektech jako jsou kanalizační potrubí, tak i v objektech na kanalizační síti nebo v místě vzniku odpadní vody. Pro účely rekuperace lze využít přímých výměníků tepla nebo systémů s tepelnými čerpadly. Zařazením výměníků tepla do stokového systému lze zvýšit energetickou efektivitu a tím dosáhnout značného snížení spotřeby primární energie obnovitelnými a druhotnými zdroji, např. vyrobené spalováním fosilních paliv. Systémy využívání tepla z odpadní vody nabízí nejen využití obnovitelných zdrojů energie, ale také zajímavou návratnost investice.

Nakládání s čistírenským kalem jako s odpadem se s ohledem na obsah polutantů, ale i jeho cenných složek se stalo aktuálním tématem nejen v Evropské unii (EU), ale již také v České republice (ČR). Legislativní omezení spojená se zákazem skládkování neupravených odpadů a s omezením přímé aplikace do zemědělské půdy nutí provozovatele čistíren odpadních vod (ČOV) i provozovatele zařízení na využití, či úpravu odpadů hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná řešení pro nakládání s čistírenským kalem. Pro většinu středně velkých a velkých ČOV se tak stává řešením pásové sušení kalů, které může poskytnout spolehlivou hygienizaci kalu. Článek popisuje návrh pásových sušáren čistírenského kalu, které jsou určeny k redukci hmotnosti produkovaného čistírenského kalu, a umožňují zlepšovat vlastnosti čistírenského kalu spojené s jeho uchováváním a dalším nakládáním a v neposlední řadě napomáhají připravit čistírenský kal pro jeho případnou materiálovou transformaci odpadu do podoby dále využitelného produktu v souladu s principy Oběhového hospodářství, v EU označované jako Cirkulární ekonomika.

Kalové hospodářství na čistírnách odpadních vod (ČOV) se stává jedním z častých diskutovaných témat v Evropské unii (EU) zejména ve spojení s pojmem cirkulární ekonomiky, tedy oběhového odpadového hospodářství. V mnoha členských zemí EU je toto téma spjato se zákazem skládkování a přímé aplikace čistírenských kalů (ČK) na zemědělskou půdu. Současná omezení aplikace ČK do zemědělství jsou spojena s obsahem těžkých kovů (TK), patogenních organismů, organických polutantů a mikroplastů. Jako perspektivní technologie kalového hospodářství na ČOV se jeví termické zpracování spojené se spalováním, zplyňováním a pyrolýzou. Pyrolýza, vč. slabé pyrolýzy označované jako torrefakce, představuje metodu pro transformaci ČK jako odpadu do podoby produktů k materiálovému využití. Těmito produkty jsou pevný uhlíkatý produkt (často označovaný jako biochar), pyrolýzní olej a pyrolýzní plyn. Dle literatury pyrolýza ČK umožňuje transformaci TK, tedy snížení obsahu TK v biocharu. Naopak zachován je obsah fosforu a dusíku, které jsou zde ve formě vhodné pro aplikace v zemědělství. Nízkoteplotní mikrovlnná torrefakce (MT) ČK je aplikována v laboratorním a full-scale měřítku na výzkumném centru AdMaS. MT ČK má potenciál řešení jak pro středně velké zdroje znečištění, tak i výhledově pro menší zdroje znečištění pro ČOV s kapacitou do cca 10 000 EO, u kterých by bylo možné využít mobilní MT jednotky pro zpracování vysušených ČK. Současný aplikovaný výzkum zaměřený na MT ČK naplňuje principy cirkulární ekonomiky, směřuje k redukci uhlíkové stopy, transformaci TK a k rozvíjí možnosti aplikace biocharu do zemědělství.

MIKE WEST je simulační software určený pro dynamické modelování a simulaci procesů na čistírnách odpadních vod. Předmětem článku je ukázka použití tohoto softwaru pro simulaci procesů na pilotní lokalitě ČOV Žďár nad Sázavou. Jedná se o namodelování a kalibrování tohoto modelu na reálných provozních datech pro budoucí optimalizaci procesů na řešené ČOV.

Subcategories

Odborné články z oboru vodárenství - zdroje vody, jímání vody, úprava vody, doprava vody.

Vybrané články prošly nezávislým recenzním řízením. Informace o recenzentech jsou připojeny na závěr článků.

 

Odborné články z oboru odvodnění a čištění odpadních vod - kanalizace, odpadní vody, dešťové vody, objekty na stokové síti, čistírny odpadních vod, atd.

Vybrané články prošly nezávislým recenzním řízením. Informace o recenzentech jsou připojeny na závěr článků.