Informační

V pražském Kongresovém centru se minulý týden sešli světoví odborníci na ztráty vody z vodovodního potrubí. Konala se totiž konference Water Loss 2022, kterou pořádá každé dva roky expertní skupina z mezinárodní asociace pro vodu (IWA). “Do ČR se konference vrátila po 21 letech, když předtím procestovala celý svět,” říká Jiří Paul z pořádající CzWA. “Právě návrat do místa vzniku a také naše úspěchy ve snižování ztrát rozhodly o tom, že jsme uspěli v soutěži na její pořádání, “ dodává. Při slavnostním úvodu účastníky pozdravili také náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík a Lukáš Záruba, ředitel odboru ochrany vod MŽP. Obě ministerstva nad konferencí převzala záštitu. Za významné místní partnery promluvil ředitel PVK Petr Mrkos.

Už za týden se otevřou prostory Kongresového centra v Praze a přivítají více než tři stovky účastníků největší mezinárodní konference, která se zabývá ztrátami vody a hospodařením s vodou. Konference se koná každé dva roky. „Její první ročník proběhl před 21 roky v Brně. Od té doby procestovala konference celou planetu a pro nás je velkou ctí, že jsme dostali možnost ji letos pořádat v Praze. Přispěl tomu i fakt, že v uplynulých letech Česká republika dosáhla obrovských úspěchů v boji proti ztrátám vody,“ říká Jiří Paul, místopředseda CzWA, která konferenci pořádá. O tom bude i jedna z úvodních přednášek, kterou společně připravili ministerstvo zemědělství, SOVAK ČR a CzWA. V české vodovodní síti se ztráty snížily od devadesátých let o celé dvě třetiny na současných 15 procent!

Jednou z novinek, které zavádí novela zákona o vodovodech a kanalizacích, je úprava náležitostí smlouvy o dodávce pitné vody a smlouvy o odvádění odpadních vod.

Severní část Písecka, tedy i celého Jihočeského kraje, se na jaře 2014 dočká kvalitní pitné vody z Vodárenské soustavy jižní Čechy, která zásobuje už 370 tisíc Jihočechů.

V České republice je stále jisté procento olověných vodovodních přípojek, zejména v historických částech větších měst. A jak známo tento materiál je považován za nevhodný pro styk s pitnou vodou ze zdravotního hlediska.

Úpravna vody, která zásobuje pitnou vodou celý okres Kroměříž a obec Nezamyslice, tedy cca 100 000 obyvatel, byla rekonstruována za plného provozu. Modernizace zařízení si vyžádá téměř 182 milionů korun vč. DPH a včetně rezervy. Z toho ve výši 106 536 232,- Kč z programu podpory Operačního programu životní prostředí EU a 6 266 837,- Kč ze Státního fondu životního prostředí ČR. Rozdíl finančních prostředků bude financován z rozpočtu společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž,a.s.

V Plzni začala koncem měsíce září modernizace úpravny vody na Homolce. Stavba za 1,1 miliardy korun má zajistit kvalitu pitné vody v platných parametrech a posílit výkon současného zařízení. Na rekonstrukci získala Plzeň z Fondu soudržnosti Evropské unie 674 milionů korun, dalších 40 milionů dostane ze Státního fondu životního prostředí. Modernizace má skončit 31. března 2016.

Propojení vodovodu

Z Čech do Rakouska i naopak poteče pitná voda. Tuto jedinečnou vzájemnou „přeshraniční vodní spolupráci“ zahájili dnes podpisem smlouvy starostové měst České Velenice a Gmünd Jaromír Slíva a Andreas Beer.

Zákonem č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů byla stanovena povinnost provést hodnocení rizik ekologické újmy pro provozovatele, kteří vykonávají některou z celkem 15 různých provozní činností. Mimo jiné jde i o provozovatele, kteří nakládají s vodou, ať už se jedná o vypouštění odpadních vod či odběr povrchových či podzemních vod v režimu vodního zákona. Mezi tyto provozovatele patří zcela jistě i celá řada provozovatelů vodovodů a kanalizací.

Celková kvalita vody v České republice se za posledních dvacet let významně zlepšila ve všech sledovaných ukazatelích. Většina hodnocených úseků vodních toků je tak klasifikována jako neznečištěná či mírně znečištěná voda. Výrazně ubylo vodních toků hodnocených jako silně znečištěných nebo velmi silně znečištěných.

Scénář bestselleru Duna, odehrávající se na pouštní planetě, kde má voda větší cenu než zlato, může být za několik desetiletí pozemskou realitou. Pokud se nezmění přístup členských států i Evropské unie k nakládání s pitnou vodou.