Vodárenství

Odborné články z oboru vodárenství - zdroje vody, jímání vody, úprava vody, doprava vody.

Vybrané články prošly nezávislým recenzním řízením. Informace o recenzentech jsou připojeny na závěr článků.

 

V současnosti se ve zdrojích pitné vody objevuje celá řada nežádoucích látek, mimo jinými také kovy a jejich sloučeniny. Cílem experimentu provedeného v rámci specifického vysokoškolského výzkumu je posouzení odstranění kovů z pitné vody sorpčními materiály GEH, Bayoxide E33 a Filtrasorb F400. Byla provedena statická laboratorní zkouška, při níž byly do kádinek odváženy sorpční materiály a poté byla přidána voda s obsahem arsenu, niklu a olova. V časech 1, 2 a 4 hodiny od začátku zkoušky byly odebírány vzorky vody, ve kterých byly následně stanoveny koncentrace kovů. K největšímu snížení koncentrací ve vodě došlo u arsenu na materiálu GEH, sorbovala se na něj většina tohoto polokovu. U niklu a olova bylo v případě obou materiálů snížení koncentrací výrazně menší.

Pitná voda musí byť zdravotne bezpečná a nesmie predstavovať riziko ohrozenia zdravia ľudí. V súlade s legislatívnymi požiadavkami sa kvalita vody sleduje v mikrobiologických, biologických a chemických ukazovateľoch, pričom ju ovplyvňuje zdroj vody, technologický postup úpravy, údržba vodohospodárskych zariadení, vrátane vodojemov a akumulácií, a všetky súčasti distribučného systému, s ktorými voda pri zásobovaní obyvateľstva prichádza do kontaktu.

Technická normalizace bývá označována technická činnost, která se zabývá tvorbou dokumentovaných technických předpisů a norem, a byla zavedena za účelem maximalizovat kompatibilitu a kvalitu řešení, bezpečnost, opakovatelnost postupů atd. Jde o průběžně probíhající proces ve všech technických oborech, který v důsledku technického pokroku i legislativních změn prakticky nikdy nekončí. Technické normy lze tedy definovat jako dokumentované dohody, které zajišťují pravidla pro standardizaci technických řešení pro jejich opakované použití. V souvislosti s obecným názvem „norma“ se v současné době můžeme setkávat se spoustou výrazů a zkratek – (ČSN, EN, ISO, TNV, DIN atd.) i jejich různými kombinacemi (ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC atd.). Článek se zabývá principy současné technické normalizace a problematikou s tímto související pohledem projektanta.

Příspěvek se zabývá vyhodnocením provozních a poloprovozních testů s filtrační náplní antracit. Provozní testy na ÚV Hrobice byly zahájeny 2/2018, kdy jsou na 1. stupni pískové filtrace porovnávány různé filtrační náplně a následně vyhodnoceny jejich provozní a ekonomické parametry. Vedle stávající pískové náplně (PR 1,6 – 4 mm), která je provozně preparovaná vrstvičkou MnO2 je testována nová filtrační náplň – antracit o dvou zrnitostech (1,4–2,5 mm a 2–4 mm). Výsledky ukazují, že na antracitu dochází k účinné separaci rozpuštěného manganu, výraznému prodloužení filtračních cyklů a nižší spotřebě pracích vod oproti pískové náplni. Dále se příspěvek věnuje souběžně probíhajícím poloprovozním testům, kde byly v rámci předprojektové přípravy rekonstrukce úpravny porovnány dvě dvouvrstvé náplně 1) filtralite mono-multi 2) písek + antracit.

Vodojemy jsou nedílnou a důležitou součástí distribuční sítě, na něž jsou směrovány legislativní předpisy respektující Water Safety Plans a Evropskou směrnici 2020/2184/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (nahradila verzi 98/83/ES). O jejich negativním vlivu, na jakost dopravované vody spojené s nevhodnou konstrukcí a provozováním, disponuje naše české vodárenství ucelenými projekty a publikacemi.

V rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu byla na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně provedena laboratorní zkouška sledující účinnost odstranění diklofenaku vybranými sorpčními materiály. K odstraňování diklofenaku z vody sloužily kolony naplněné sorpčními materiály, kterými byly aktivní uhlí Filtrasorb F100, dále materiály GEH a Bayoxide E33. Cílem zkoušky bylo porovnat jmenované vybrané sorpční materiály z hlediska jejich účinnosti odstranění diklofenaku z vody. Z rozborů vody odebírané v předem stanovených časových intervalech po filtraci přes zmíněné materiály bylo zjištěno, že nejvhodnějším materiálem pro odstranění diklofenaku z vody je Filtrasorb F100.

Článek se zabývá odstraňováním vybraných pesticidů z vody přes sorpční materiál aktivní uhlí Filtrasorb F100. Aktivní uhlí Filtrasorb F100 bylo vybráno pro odstraňování pesticidů z vody, protože se v praxi běžně používá pro odstraňování nežádoucích polutantů z vody. Z naměřených výsledků vyplynulo, že aktivní uhlí dokázalo spolehlivě odstranit většinu pesticidů. Pouze během odstraňování pesticidu Metazachlor ESA začalo docházet k desorpci.

Příspěvek popisuje činnosti, které byly v průběhu let 2018 a 2019 prováděny na reálné vodovodní síti, která zásobuje pitnou vodou centrum města s 15 tisíci zásobovanými obyvateli. Tato vodovodní síť je dlouhodobou případovou studií, kde byly všechny postupy v průběhu let vyvíjeny a testovány. V září roku 2019 byl na řešené vodovodní síti proveden historicky první řízený proplach celé zkoumané vodovodní sítě. V rámci monitoringu jakosti vody byly z vodovodní sítě průběžně odebírány vzorky pro mikrobiologický, chemický a hydrobiologický rozbor. Monitoring a řízený proplach byly prováděny v rámci výzkumných projektů TAČR Zéta I. č. TJ01000296 s názvem ,,Řízení jakosti pitné vody ve vodovodních sítích“. Pro získání informací o dlouhodobém účinku proplachu vodovodní sítě na jakost pitné vody byl v květnu 2019 proveden druhý opakovaný proplach na vybraných úsecích. Opakovaný proplach byl proveden v rámci projektu specifického vysokoškolského výzkumu „Doba vlivu řízeného proplachu vodovodního potrubí na vybrané ukazatele jakosti pitné vody“, registrační číslo FAST-J-19-6066.   Oba výše zmíněné projekty jsou řešeny na Ústavu vodního hospodářství obcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Článek je zaměřen na výskyt farmak ve zdrojích pitné vody a na jejich možné odstranění. Do vodních zdrojů se farmaka mohou dostat různými způsoby a mohou tak ovlivnit nejen životní prostředí, ale také naše zdraví. Abychom se ubránili koncentracím léčivých přípravků ve vodách, měli bychom navrhovat účinnější vodárenské procesy a zachytit tak znečištění dříve, než se dostane do distribuční sítě. Spolehlivou doúpravu již potvrdili některé membránové procesy, pokročilé oxidační procesy a vybrané sorpční materiály, např. aktivní uhlí, které je již s dalšími sorpčními materiály zkoumáno na Ústavu vodního hospodářství obcí FAST v Brně.

Předmětem článku je ukázka využití EPANET 2.0 jako nástroje k hydrotechnickému posouzení vodovodu na lokalitě města Blansko, jež je součástí skupinového vodovodu Blansko. Byl sestaven matematický simulační model stávajícího stavu, který byl doplněn o výhledové plánované odběry dle územního plánu a připravených investičních akcí pro rozšíření vodovodu. Jedná se o poměrně rozsáhlou vodovodní síť délky 55,76 km pro město Blansko a okolí, tedy pro cca 25 000 obyvatel, se 7 zásobních pásem a vysokým množstvím vodohospodářských objektů. Vytvořený model v EPANET 2.0 byl předán provozovateli jako živý otevřený nástroj s možností vlastní editace.

Článek se zabývá cenou vodného v souvislosti s náklady na obnovu vodárenské infrastruktury. Je popsán postup s využitím údajů z majetkové a provozní evidence, kdy je vypočteno, jaká část finančních prostředků by měla být každoročně akumulována z vodného, aby byla udržitelná trvalá obnova vodárenské infrastruktury. Tyto finanční objemy jsou vztaženy jak na celé zásobované oblasti v působnosti jednotlivých společností, tak i na jednotlivé obce. V rámci práce bylo provedeno vyhodnocení u šesti vodárenských společností, přičemž pozornost je věnována pouze vodárenské části infrastruktury, analyzováno je tedy pouze vodné.