Kanalizace a ČOV

Odborné články z oboru odvodnění a čištění odpadních vod - kanalizace, odpadní vody, dešťové vody, objekty na stokové síti, čistírny odpadních vod, atd.

Vybrané články prošly nezávislým recenzním řízením. Informace o recenzentech jsou připojeny na závěr článků.

 

Článek popisuje výstavbu zděných stok v zahraničí, České a Slovenské republice. Ze zahraničních měst jsou popsány zděné stokové systémy v městě Londýn a Birmingham. Město Londýn má jeden z nejdelších zděných kanalizačních systémů, který je i přes své stáří plně funkční i dodnes. V České republice se zděné stoky vyskytují nejčastěji v hlavním městě Praze a Plzni. V městě Brně je zaznamenáno pouhých 271 m zděných stok. V Slovenské republice se zděné stoky vyskytují v Bratislavě, Komárně, Prešově. Zděné stoky se vyznačují svou dlouhou životností, ale také vyššími náklady na výstavbu. Zděné kanalizační systémy byly v České republice z velké části realizovány v průběhu 19. století. V dnešní době se při stavbě větších dimenzí stok používají spíše kameninové nebo betonové a železobetonové prefabrikáty. Pro menší dimenze se používají spíše trouby plastové a řada dalších materiálů. Kanalizační systémy z kanalizačních cihel díky kvalitní dobové výstavbě a odolnosti kanalizačních cihel bývají ve velkých městech hlavními páteřními stokami městského odvodnění.

Nakládání s čistírenským kalem jako s odpadem se s ohledem na obsah těžkých kovů, xenobiotik, mikropolutantů, mikroplastů a dalších nebezpečných látek stává jedním z hlavních témat v Evropské unii (EU), ale také v České republice (ČR). Přepokládaná změna legislativy v ČR spojená se zákazem skládkování neupravených odpadů a s omezením přímé aplikace do zemědělské půdy nutí vlastníky a provozovatele čistíren odpadních vod hledat technicky a ekonomicky akceptovatelná řešení pro nakládání s čistírenským kalem. Článek popisuje možnosti sušení čistírenského kalu za účelem snížení redukce hmotnosti, zlepšení podmínek pro uchovávání a nakládání s kalem a v neposlední řadě k předpřípravě pro materiálovou transformaci odpadu v souladu s principy Oběhového hospodářství (v EU označované jako Cirkulární ekonomika) do výsledného produktu prostřednictvím: torefakce, spalování, zplyňování nebo pyrolýzy.

V poslední době je kladen stále větší důraz na odstraňování emisí zápachu z různých objektů na stokové síti a ČOV. Hlavně při umístění čerpacích stanic a ČOV v blízkosti bytové zástavby jde o fenomén, který může velmi negativně ovlivňovat nejenom životní prostředí v dané oblasti, ale i sousedské vztahy a image provozovatele vůbec.

Článek se zabývá hydraulickým posouzení stokové sítě vybrané obce pomocí simulačního modelu (programem SWMM). Program SWMM (Storm Water Managment Model) je program vyvinutý agenturou U.S. EPA (agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických). Program SWMM je používán po celém světě k plánování, analýzu a návrh týkající se dešťového odtoku, jednotné a sanitární kanalizace a dalších odvodňovacích systémů v městských oblastech. Jedná se o dynamický, srážko odtokový simulační model používaný pro jednu událost nebo dlouhodobé simulace odtokového množství a kvality vod převážně z urbanizovaného území.

Tento článek popisuje program vytvořený Agenturou pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (Agentura pro ochranu životního prostředí USA). Program SWMM (Storm Water Management Model) je dynamický, srážko odtokový simulační model používaný pro jednu událost nebo dlouhodobé simulace odtokového množství a kvality vod převážně z urbanizovaného území.

Trasa stokové sítě představuje antropogenní privilegovanou cestu proudění podzemní vody. Základní předpoklady k jejímu vzniku a uvedení do chodu jsou jak na straně původního zemního prostředí, tak na straně stavby stokové sítě.

Cílem projektu a spolupráce mezi VUT v Brně, FAST (dále jen Centrum AdMaS) a společností VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. bylo poskytnutí smluvního výzkumu v oblasti odborného posouzení vybrané části stokové sítě ve městě Znojmo prostřednictvím provedení kamerového průzkumu a zpracování studie. Celková délka posuzované stokové sítě byla 329,7 m.

Cílem projektu a spolupráce mezi VUT v Brně, FAST (dále jen Centrum AdMaS) a společností Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. bylo odborné a ekonomické posouzení variant odkanalizování vybraných 14 lokalit o různých velikostech v regionu Kroměřížska.

AnMBR jsou považovány za perspektivní technologie. V rámci řešení projektu byla navržena pilotní AnMBR jednotka s ponorným membránovým modulem pro čištění průmyslových OV, následně podrobena více než ročnímu zkušebnímu provozu v reálných podmínkách (ČOV Pivovar Černá Hora, mezofilní režim), během kterého byly odstraněny projekční a konstrukční nedostatky a zjištěny omezení a počáteční / dlouhodobě dosažitelné provozní parametry. V dalších výzkumných aktivitách by bylo vhodné se zaměřit na optimalizaci plynového hospodářství – produkci a výtěžnost vyprodukovaného bioplynu jako alternativního zdroje energie.

Systematické vzorkování odpadních vod je účinným prostředkem pro odhalení nezákonného vypouštění vod do stokové sítě. Na první pohled finančně nákladná vzorkovací kampaň však ve výsledku dokáže ušetřit statisíce korun provozních prostředků, které mohou být využity například pro obnovu, dostavbu stokové sítě nebo ČOV.

Anaeróbny membránový bioreaktor (An-MBR) patrí k perspektívnym technológiam, ktoré majú potenciál pre energeticky efektívnejšie čistenie odpadových vôd oproti súčasným konvenčným technológiam čistenia. Jedná sa o kombináciu anaeróbneho bioreaktoru s membránovou mikro alebo ultrafiltráciou, kde membrána zabezpečuje dokonalé zachytenie pomaly rastúcej biomasy, čím zabraňuje jej vypláchnutiu a zároveň zvyšuje jej regulovateľnosť v reaktore.