Článek se zaměřuje na odstranění makrolidových a sulfonamidových antibiotik z matrice pitné vody pomocí pokrokových oxidačních procesů, které jsou slibnou technologií pro ekonomicky únosné a účinné odstraňování těchto látek.

Stárnutí vodárenské infrastruktury a její obnova je celosvětovým problémem. Kontinuální obnova vodárenské infrastruktury a investice do této obnovy vyžadují obrovské finanční prostředky. Odhaduje se, že v průběhu následujících 20 let bude třeba investovat do vodovodních sítí v USA 77 mld. amerických dolarů. Obdobně bude třeba do vodovodních sítí v následujících 15 letech na území Kanady investovat 12,5 mld. dolarů ročně (Al-Barqawi, 2008). V České republice se ročně do obnovy vodárenské infrastruktury investuje cca 592 milionů EUR (Barák, 2012). Obdobná situace je i v dalších evropských zemích.

Technický stav úpraven vody je veličina závisející na celé řadě faktorů. Při hodnocení musí být zvážena jak stavebně-technická stránka, tak i provozně-technologická. Článek obsahuje nástin navržené metodiky hodnocení technického stavu úpraven vody, založené na souboru technických ukazatelů. Právě v případě úpraven vody si tvůrci metodiky uvědomují, že lze těžko generalizovat celé hodnocení, jelikož existuje celá řada typů úpraven a potažmo i technologických prvků zde používaných.

ÚV Plzeň - původní vzduchový generátor ozónu TRAILIGAZ z počátku 90. let

Ozón je přírodní plyn, laické veřejnosti známý především v souvislosti se široce publikovaným problémem úbytku ozónové vrstvy ve stratosféře. Problematika tzv. ozónové díry vyvolala celou řadu výzkumů, a za interpretaci vzniku a rozkladu ozónu v atmosféře byla chemikům Paulu J. Crutzenovi, Mariu J. Molinovi a F. Sherwood Rowlandovi udělena Nobelova cena za chemii. Odborné veřejnosti je pak ozón znám také jako silné oxidační a desinfekční činidlo se širokým spektrem praktického využití v různých oborech, jako jsou vodní hospodářství, potravinářský průmysl, medicína, atd.

Analýza rizik je přístup, který se snaží pomocí všech dostupných informací identifikovat nebezpečí, která by mohla řešenému systému hrozit. Jejím cílem je takovýmto nebezpečím (rizikům) předcházet nebo je alespoň minimalizovat. Jde o metodu, která má za cíl shrnout a utřídit informace o variantních projektech.

Vodárenské systémy a soustavy jsou obrovským konzumentem energie, přičemž je tato energie dodávána prakticky výhradně ve formě elektrické energie. Celosvětově činí spotřeba elektrické energie použité na čerpání a úpravy vody pro obyvatelstvo a průmysl 2-3 %. Pokud je vzata do úvahy celosvětová spotřeba energie, pak je spotřeba elektrické energie pro čištění a čerpání vody za rok 2014 v rozmezí 418 – 627 TWh.

Kadmium

Kadmium je prvek patřící do skupiny těžkých kovů. Je to bílý kov svými vlastnostmi podobný zinku, který doprovází v jeho rudách. Při zpracování zinečnatých rud se kadmium dostává jednak do odpadních vod, jednak do atmosféry.

Přelom devatenáctého a dvacátého století se odehrával ve znamení druhé průmyslové revoluce, kdy došlo k obecnému společenskému a hospodářskému vzestupu, díky kterému rostly i požadavky na lepší hygienické poměry. Díky změnám v průmyslu bylo možné levně vyrábět různá zařízení, jako byly vodovodní čerpadla a další. Tyto předpoklady umožnily stavbu vodovodů i v oblastech s velkým převýšením a značnou přepravní vzdáleností.

Drenážní systém Triton

Při dvoustupňové úpravě vody se jako druhý separační stupeň v současnosti využívá především rychlofiltrace, která se vyvinula z filtrace pomalé. První pomalé filtry byly navrženy v roce 1829 v Anglii.

Společnost Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. vlastní a provozuje vodovodní systémy, do kterých je dodávána většinou velmi kvalitní voda z podzemních zdrojů. Při průzkumech spokojenosti zákazníků s kvalitou dodávané pitné vody jsme se nejčastěji setkávali s výhradami k chlorovému pachu vody či s obavou z přítomnosti druhotných projevů chlorace ve vodě.  Již v minulých letech jsme u některých malých vodovodů s dlouhodobě stabilní kvalitou vody snižovali dávku dezinfekčního prostředku (chlornanu sodného) na minimum.

TZW řešilo v uplynulých letech několik výzkumných projektů a na základě jejich výsledků vypracovalo koncepci, která umožňuje zjistit, zda je v nějaké vodovodní soustavě možné ukončit bezpečnostní dezinfekci. Tato koncepce byla již úspěšně použita několika vodárenskými společnostmi v Německu. Bylo tedy dohodnuto, že pracovníci TZW pomocí této koncepce prověří, zda vodovodní síť Mladé Boleslavi může být provozována bez dezinfekce.

Specifikem vodárenství na Mladoboleslavsku je velké množství malých zemních a věžových vodojemů s pestrostí vzhledů a konstrukcí. Nenajde se žádný, který by se třeba jen vzhledem podobal jinému. Na Mladoboleslavsku naše společnost vlastní a provozuje celkem 87 zemních a věžových vodojemů.

Vodní nádrž Stanovnice

Příspěvek se zabývá problematikou unikátní opravy vodárenské nádrže Stanovnice a vlivu této opravy na úpravnu vody Karolinka.

Odkalení sítě

V potrubích vodovodních sítí, jimiž protéká voda rychlostí menší než 0,3 m/s, se tvoří usazeniny, jejichž složky se mohou snadno mobilizovat. Hlavním zdrojem těchto usazenin jsou částice vnášené do soustavy spolu s pitnou vodou a uvolňované z produktů koroze, pokud v nechráněných kovových potrubích probíhají korozivní procesy.

Stále častěji volíme nejen efektivní, ale současně i ekonomicky výhodné technologie pro zajištění úpravy a čištění vod. Snaha o alternativní, méně chemické a prostředí zatěžující technologie, opětovné využívání šedých vod či nedostatek kvalitní pitné vody jsou pro budoucnost zcela zásadní a klíčové. Perspektivní a ve své podstatě ekologicky šetrnější jsou technologie využívající nanočástice (nanomateriály apod.), které byly úspěšně aplikovány v mnoha odvětvích průmyslu.

Příložný ultrazvukový průtokoměr

Význam řešení problematiky úniků vody u jednotlivých provozovatelů není závislý pouze na jejich aktuální výši, ale na celkovém posouzení jejich dopadů na problematiku zásobování vodou jak z ekonomického, tak technického a ekologického hlediska. V této souvislosti se často zmiňuje tzv. rentabilita investic vkládaných do odstraňování úniků, kdy je třeba zhodnotit negativní faktory úniků.

odtok

Problémy koroze v dálkových přivaděčích i v distribučních systémech pitné vody souvisejí s chemickými, fyzikálně-chemickými a biologickými procesy, probíhajícími v potrubí. Jejich průvodním znakem jsou změny jakosti pitné vody v celé řadě ukazatelů. K nejvýznamnějším patří obsah Fe (tzv. zaželezování vody), pH, konduktivita, zákal, barva, obsah suspendovaných látek, DOC, CHSK, AOC, BDOC a řada mikrobiologických ukazatelů. Charakteristickým znakem korozních procesů je pokles koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě.

Adsorpční způsoby představují jednu z možných alternativ odstraňování fosforu z  vod. Uplatnění přitom nacházejí různé materiály jako např. vysokopecní struska, popílek, aktivovaný bentonit, aktivovaný oxid hlinitý, oxidy železa a další. Uvedené materiály se většinou používají jako náplň filtrů příp. kolon s náplní ve vznosu. Jedním z možných sorbentů je také drcený recyklovaný beton, jehož likvidace a využití má značný národohospodářský význam. Tento příspěvek se věnuje shrnutí doposud známých poznatků o možnosti využití drceného betonu jako sorbentu a výsledkům vlastních pokusů s tímto materiálem různé zrnitosti. K pokusům byly používány standardní roztoky fosforečnanů v destilované a povrchové vodě.

Úprava vody

V podzemních i povrchových vodách se občas vyskytnou látky, které nejsou v těchto vodách časté. Mezi takové látky patří například některé kovy. Zvýšený obsah železa a manganu je v podzemních vodách očekáván, avšak kovy jako arsen či nikl nejsou ve větším množství pro tyto vody typické. Přesto se objevují zdroje, kde výskyt arsenu, niklu i jiných kovů je v koncentracích překračujících normové hodnoty pro pitnou vodu. Jelikož tyto kovy patří k toxickým, začali jsme se v rámci vysokoškolského výzkumu zabývat možnostmi odstranění těchto specifických látek z vody.

Vodárenství

Pod pojmem úprava vody rozumíme soubor technologických procesů, kterými se mění vlastnosti vody na úroveň požadovanou spotřebitelem. Kvalita vody musí vyhovovat především způsobu použití. Z tohoto hlediska lze vodu rozdělit na vodu pitnou, užitkovou a provozní. Všechny tyto druhy vod musí splňovat určité požadavky dané platnými normami.